Konec škrtů v Evropě? – část 1.
15.5.2012 19:15

Co vůbec úsporné balíčky zahrnují?
Vládní úsporné balíčky zahrnují vyšší daně a škrty ve výdajích. Cílem je zredukovat vládní dluh – peníze každoročně utracené nad rámec příjmů státu.
Úroveň veřejného dluhu – součet veškerých půjček státu - po finanční krizi prudce vzrostla. Firmy, a především finanční instituce, vydělávají během recese méně a zisky z daní také klesly. Vlády byly nařčeny z přílišného utrácení během „dobrých časů.“ Poté na ně padla tíha při záchraně bank zatížených dluhovou krizí.
Mezi vůdci a mezinárodními institucemi panoval velice rozšířený názor, že zavedení úsporných opatření je tím nejlepším způsobem, jak s dluhovou krizí naložit. Mělo se za to, že by trhy „potrestaly“ státy, které dostatečně nesníží své schodky, protože pro takovéto státy by další půjčky byly ještě dražší.
V čem tkví problém úsporných opatření?
Škrty jsou velice nepopulární u veřejnosti, protože většinou znamenají omezení veřejných služeb, vyšší věk odchodu do důchodu, snížené penze a nižší mzdy pracovníků veřejného sektoru.
Další kritikou je, že úsporná opatření potlačují růst ekonomiky. „Existuje nebezpečí, že se takováto úsporná opatření stanou sebedestruktivními, protože domácí poptávka je v úzkém spojení s rostoucími obavami spotřebitelů ze ztráty zaměstnání a použitelného příjmu. To pak narušuje národní příjmy z daní,“ prohlásila agentura Standard & Poors, když snižovala rating Francii a ostatním zemím eurozóny.
Stejně jako mnoho hlavních ekonomik zápasí se zotavováním se z recese, pan Hollande není jediný, kdo věří, že zaměření se na podporu růstu je důležité. Mnoho ekonomů sdílí tento pohled. Jedním z nich je Joseph Stiglitz, držitel Nobelovy ceny.
Někteří poukazují na Spojené státy, které se rozhodly nekrátit výdaje v takové výši a tak rychle. Ale zatímco americká ekonomika roste rychleji, než řekněme britská, její ekonomický růst přesto zpomaluje a stále trpí vysokou nezaměstnaností. To vede ke sporům o tom, zda je tento přístup skutečně lepší.