Hrozby pro investory
Evropský kontinent se zmítá v problémech a celý svět čeká na to, jak si s ním evropští představitelé poradí. Informace ohledně budoucího vývoje hýbou cenama akcií, ropy a dalších významných komodit.
Zde je seznam těch největších hrozeb, které v současné době Evropu sužují:
- Velikost evropského záchranného fondu – částka 200 miliard eur bude nejspíš ještě rozšířena o dalších 500 miliard eur, které chtějí evropští lídři vložit do záchranného fondu, mnoho analytiků si ale myslí, že i takováto suma nebude stačit na pokrytí nutných výdajů
- Snižování ratingu – většina jižních evropských států přijde nejspíš letošní rok o současný rating, očekává se také snížení u Spojených států amerických a Japonska. V takovém případě by vznikla na trhu panika a investoři by přesunuli svá aktiva do bezpečnějších vod
- Nedůvěra v evropské banky – výhled pro evropské banky je mizerný a během následujících měsíců jim bude snížen rating, nejvíce postiženy budou italské, španělské a portugalské banky
- Propojení bank a vlád – vzájemný vztah je značně propletený, banky drží vládní dluhy a tato spojitost není pro trhy dobrou zprávou
- Kritika Evropského společenství – stále častěji a hlasitěji jsou slyšet euroskeptici kritizující celý koncept Evropské unie, pád nizozemské vlády a výsledek voleb ve Francii jsou toho jasným důkazem
- Nechuť velkých států zachraňovat periferní státy – menší státy unie neplní požadavky, které přislíbily před vstupem do unie a velké státy a banky již nemají tolik trpělivosti jim neustále zasílat peníze bez zpětné vazby
- Španělský bankovní sektor – nesplacené úvěry dosáhly ve Španělsku nejvyšší úrovně od roku 1994, brzo budou muset banky požádat vládu o finance, což nedůvěru ještě posílí
- Řecké volby – v zemi je nový parlament, ale přesto v zemi panuje odpor k regulacím ze strany unie a přibývají protesty
- Portugalsko v dluzích – debaty se vedou kolem Řecka, Itálie a Španělska, ale trochu se zapomíná na Portugalsko, které si dále půjčuje na finančních trzích a za nákup státních dluhopisů si investoři nyní žádají desetiprocentní úrok
Všechny tyto důvody znepokojují investory, kteří volí vyčkávací taktiku a čekají na vyřešení problémů. Evropa se musí rozhodnout, jakou cestou se vydá, buďto cestou neoblíbených škrtů, které zvyšují napětí mezi zeměmi, nebo se budou infikované státy finančně podporovat a tím se zlepší jejich hospodářský růst a krize by tak mohla být vyřešena. Obě řešení mají své pro a proti. Škrtání oslabí konkurenceschopnost, ve firmách se bude propouštět, zvýší se inflace a mnoho dalšího. Obrácený postup zase odmítají země, které nyní notně dotují jižní státy. Jak se situace vyvine je v tuto chvíli ve hvězdách.