Microsoft

NASDAQ: MSFT

Tržní kapitalizace: 251,32 bil.

Průměrný zobchodovaný objem: 48.20 mil
P/E ratio: 15,73
Zisk na zaměstnance:
EPS: 1,85
Dividenda: 0,23
Dividendový výnos na akcii: 3,16%
Rozhodné datum pro dividendu: 13.11. 2012

Vývoj kurzu akcie Microsoft Corp.za posledních 365 dní

Časová osa historie společnosti Microsoft Corp. 

1975 Microsoft zakládají Bill Gates a Paul Allen
1978 Již po necelých třech letech obrat dosahuje 1 mil USD
1979 Sídlo společnosti se stěhuje do Bellevue (stát Washington).
1981 IBM představil osobní počítač IBM Personal Computer s operačním systémem MS-DOS.
1983 Textový editor Word 1.0. Paul Allen se vzdal funkce výkonného viceprezidenta.
1985 První verze tabulkového kalkulátoru Microsoft Excel. Společnost dosahuje obratu 140 milionů dolarů.
1986 Sídlo společnosti se stěhuje do Redmondu. Microsoft vstoupil na burzu.
1987 Microsoft a IBM představili OS/2.
1989 První verze kancelářského balíku MS Office.
1990 Microsoft Corporation – první softwarová společnost, která prodá za rok produkty za více než miliardu dolarů.
1991 Založení Microsoft Research (později MSR), vědeckého pracoviště pro výzkum počítačů.
1993 Kancelářský balík Microsoft Office 4. 32bitový operační systém Windows NT 3.1. Microsoft Encarta, první multimediální encyklopedie vyvinutá speciálně pro počítač.
1995 Windows 95. Kancelářský balík Office 95.
1998 Windows 98. Antitrustová komise USA začala prošetřovat, zda Microsoft neporušuje antimonopolní zákony.
2000 Windows 2000 a Windows ME (poslední ze samostatné řady Windows založené původně na MS-DOS). CEO Microsoftu se stal Steve Ballmer.
2002 Windows XP. Office XP.
2003 Windows Server 2003.
2005 Ohlášen vývoj Windows Live.
2006 Bill Gates ohlásil, že v roce 2008 opustí firmu.
2007 Uvedeny Windows Vista a MS Office 2007.

Více než třicet let se Microsoft výrazně podílí na směru vývoje osobních počítačů. Jak vznikla jedna z nejúspěšnějších firem světové historie? Co stálo za jejím fenomenálním úspěchem? Udrží si Microsoft i nadále své výsadní postavení?

Podněty, které vedou k založení firem, bývají různé. Někdy jde o okamžitý nápad, jindy o realizaci dlouho a zevrubně promýšleného plánu. Z dnešního pohledu se to může zdát neuvěřitelné, ale vznik největší softwarové společnosti světa inicioval okamžitý nápad. Stalo se to v prosinci roku 1974, kdy se setkali Bill Gates a Paul Allen. Oba se dobře znali z dětství, z elitní soukromé střední školy v Seattlu, kde se seznámili na hodinách nepovinného předmětu programování.

Na ono prosincové setkání přinesl Paul Allen nejnovější vydání časopisu Popular Electronics. V tomto časopise byl představen minipočítač Altair 8800 s mikroprocesorem Intel 8080, který právě uváděla na trh společnost MITS (Micro Instrumentation and Telemetry Systems). Ačkoli byl Altair na svou dobu kouzelným strojem, měl jeden základní nedostatek. Neexistoval pro něj jednoduchý a využitelný software. Bill Gates v tom okamžitě rozpoznal příležitost. Dvojice kontaktovala Eda Robertse, šéfa MITS, a nabídla mu, že dodají pro Altair upravenou verzi jazyku BASIC. Roberts, jehož nadšení těchto mladíků zaujalo, souhlasil. Bill Gates a Paul Allen pak během šesti týdnů napsali programovací jazyk Altair BASIC, který krátce nato v MITS prezentovali. Robertse program zaujal. Smlouva, kterou uzavřeli, zaručovala dvojici mladíků 30 dolarů za každý prodaný Altair s nainstalovaným BASICem.

Bill Gates už tehdy věděl, že nápad, má-li být úspěšný, se musí vytrvale rozvíjet. Společně s Paulem Allenem se přesunuli do města Albuquerque v Novém Mexiku, kde sídlilo ústředí firmy MITS. Zde 5. září založili Micro-Soft, společnost zaměřenou na vývoj softwaru. Gatesovi v té době bylo dvacet, Allen byl o dva roky starší. Ze zpětného pohledu se to může zdát neuvěřitelné, ale je tomu tak: Nejúspěšnější korporaci druhé poloviny 20. století založili dva nedostudovaní mladíci, kteří neměli žádné strukturované byznys plány, ani obchodní zkušenosti. Vlastnili však něco daleko cennějšího, než jsou peníze. Programátorské zkušenosti a vizi velkých možností.

Podíl v nově založené společnosti, jejíž název byl posléze změněn na Microsoft, byl rozdělen podle odvedené práce na Altair BASICu: 60?% patřilo Gatesovi, 40?% Allenovi. Základním a zároveň jediným kapitálem, který do firmy vložili, představovala malá finanční částka pocházející z Allenovy výplaty (Allen totiž opustil studium a pracoval jako programátor pro firmu Honeywell) a z Gatesových vyhraných partií pokeru.

OBCHOD STOLETÍ

V roce 1978 získal Microsoft dalšího významného zákazníka, když začal dodávat BASIC pro počítač TRS-80 společnosti Tandy Corporation. Tento přístroj se během několika měsíců stal „bestsellerem“ a prodával se po celých Spojených státech. Díky této zakázce překročil objem prodeje společnosti poprvé hranici jednoho milionu dolarů.

Koncem 70. let začala poptávka po softwarových službách Microsoftu přesahovat možnosti společnosti. Z tohoto důvodu oslovil Bill Gates svého přítele Steva Ballmera, jehož znal z Harvardu a který mezitím začal pracovat jako manažer pro společnost Procter & Gamble. Malá firma, v níž v té době působilo asi třicet zaměstanců, se začala rozšiřovat.

Vznik MS-DOSu (Microsoft Disk Operating System), s nímž Microsoft prorazil do celého světa, dodnes provází řada dohadů typu „co by bylo, kdyby…“. Fakta ale hovoří jasně. I když IBM původně připravovala vlastní operační systém pro připravovaný osobní počítač, z časových důvodů od něj upustila a v roce 1980 podepsala osudovou smlouvu se zakladateli Microsoftu. Na jejím základě měl Microsoft dodat IBM nový systém pro osobní počítače, přičemž IBM se zavázala platit Microsoftu podíl ve výši zhruba 60 dolarů z každého prodaného kusu, aniž by si nárokovala vlastnická práva na dotyčný software. Tato smlouva, označovaná jako „obchod století“, byla prvním krokem, který učinil z Billa Gatese a Paula Allena nejbohatší lidi světa.

MS-DOS přitom ve skutečnosti nebyl ryzím produktem Microsoftu. Šlo o mírně upravený operační systém CP/M (Control Program for Microcomputers), což ovšem zase byla značně zjednodušená verze Unixu, jež tehdy kralovala jakožto operační systém pro osobní počítače. Faktem také je, že si zakladatelé Microsoftu uvědomovali, že ani jiné softwarové firmy nespí. Malá společnost Seattle Computer Products vyvinula operační systém QDOS (Quick and Dirty Operating System) pro počítače využívající čip Intel 8086. Aby se Microsoft vyhnul případným nepříjemnostem, učinil další z velmi důležitých kroků – za 50 tisíc dolarů odkoupil od Seattle Computer Products jejich QDOS, pochopitelně se všemi intelektuálními i fyzickými právy. Když v roce 1981 zaplavila IBM svými „písíčky“ trh, operační systém MS-DOS, jakkoli byl nedokonalý a v té době vlastně již zastaralý, se nesl na vlně světového úspěchu IBM PC.

OKNA, KAM SE PODÍVÁŠ

Tak se stalo, že počátkem 80. let byl MS-DOS nainstalován zhruba na 80?% všech ve světě vyrobených osobních počítačů (výjimku tvořily počítače Apple, které se vydaly svou vlastní cestou, ale později také počítače Atari nebo Commodore Amiga). Microsoft, původně malá firmička dvou nedostudovaných programátorů, začala ovládat svět osobních počítačů. Ačkoli v roce 1983 opustil společnost ze zdravotních důvodů Paul Allen, jenž byl do té doby jednou z klíčových postav firmy, Microsoft vzkvétal dál. Téhož roku spatřila světlo dvoutlačítková Microsoft Mouse, bez níž si dnes sotva dokážeme představit práci na počítači, či textový editor Microsoft Word. Zpočátku toho neuměl o mnoho více než běžný Notepad, ale jeho evoluce byla rychlá a úspěšná, takže se brzy stal nejpopulárnějším textovým editorem. Dopomohla k tomu i skutečnost, že byl nabízen pro čtyři operační systémy (MS-DOS, Macintosh, SCO Unix a IBM OS/2). Microsoft zkrátka neusnul na vavřínech. Naopak, expandoval pozoruhodnou rychlostí. O tom svědčí i skutečnost, že koncem roku přelomového roku 1983 ohlásil vývoj graficky řešené nadstavby operačního systému s názvem Windows.

Windows 1.0 se začal prodávat v roce 1985, kdy Microsoft zároveň oslavil desetileté výročí. První verze měla omezený počet barev a vypadala více textově než jako grafický operační systém, nemluvě o poměrně omezené funkčnosti. Výraznější úspěch získala až verze Windows 3.0 uvedená v roce 1990. I když i ta byla stále pouhou grafickou nadstavbou MS-DOSu, přinášela na svou dobu poměrně kvalitní grafické řešení; nespornou výhodou také bylo, že podporovala procesory Intel 286/386 a umožňovala multitasking (běh více programů najednou).

Mezitím Microsoft překonal Lotus a stal se světovou softwarovou jedničkou. Společnost, již s více než tisícovkou zaměstnanců, se přestěhovala do Redmondu, současného sídla firmy, kde začala budovat nejen sídlo vedení, ale celý rozsáhlý komplex, který se postupně rozrůstal. Když v roce 1986 Microsoft vstoupil na burzu, z jeho zakladatelů se zakrátko stali miliardáři.

O rok později představily společnosti Microsoft a IBM operační systém OS/2, který měl odstranit neduhy zastaralého MS-DOSu. Spolupráce obou firem se bohužel záhy zhroutila. Každá z nich vyvíjela svou vlastní verzi OS/2, přičemž oba systémy měly podobný směr vývoje – u obou vznikla lehčí verze pro pracovní stanici a mohutnější pro serverové použití (Microsoft tu svou přejmenoval na Windows NT a na jejím základě později vznikly Windows 2000 a Windows XP).

V roce 1995 se s mohutnou reklamní podporou začala prodávat Windows 95, který zaznamenala závratný úspěch po celém světě. Za první půlrok se prodalo sedm milionů kopií. Reklamní kampaň byla natolik vydařená, že si údajně krabici s „devadesátpětkami“ kupovali i lidé, kteří nevlastnili počítač. Rok po jejich uvedení se Bill Gates poprvé ocitl na prvním místě seznamu nejbohatších lidí světa. S výjimkou jediného roku (1997) si první příčku udržel po celých jedenáct let.

Verze Windows 98 přinesla nová vylepšení (např. plně funkční podporu USB) a zejména ve verzi „second edition“ se stala jedním z nejdéle používaných operačních systémů Microsoftu na domácích počítačích, jednalo se ale spíše o aktualizaci verze 95 než o skutečně novou verzi operačního systému. Windows 98 měla již standardně integrován webový prohlížeč Internet Explorer 4, což bylo podnětem k zahájení antimonopolního řízení vlády USA proti Microsoftu.

Dalším mezníkem bylo uvedení Windows 2000, systému konečně postaveném nikoliv nad prastarým MS-DOSem, ale na vylepšené technologii NT. O dva roky později je následovala úspěšná Windows XP (eXPerience). Ta přinesla zejména nové, podstatně vylepšené grafické prostředí s možností změny vzhledu a vylepšenou podporou multimédií, což bylo hlavním lákadlem pro širokou veřejnost.

Po dlouhém odkládání, jež si vyžádalo zejména řešení bezpečnosti ve stávajících verzích Windows XP, byla na začátku roku 2007 uvolněna netrpělivě očekávaná a poněkud kontroverzně přijatá Windows Vista, a to v šesti různých edicích. Vedle vyšší bezpečnosti přinesla tato verze mimo jiné opět kompletně přepracované uživatelské rozhraní, využití technologie .NET Framework či lepší podporu pro instalaci programů, bohužel za cenu mnohem vyšších hardwarových požadavků a o něco horší softwarové (a v některých případech i hardwarové) kompatibility.

LINUX, INTERNET A MICROSOFT

Když se v roce 2000 začaly nad Microsoftem stahovat mraky v podobě hrozby rozdělení, která přicházela od amerického federálního soudu, vzdal se Bill Gates postu výkonného ředitele korporace. Na jeho místo nastoupil jeho přítel a dlouholetý spolupracovník Steve Ballmer. Microsoft měl být rozdělen na dvě společnosti, přičemž jedna z nich měla produkovat operační systémy, zatímco druhá aplikace. Počítalo se s tím, že obě nově vzniklé společnosti spolu nebudou smět uzavírat žádné výhradní smlouvy a management nebude moci vlastnit akcie obou firem současně. Microsoft se proti návrhu na rozdělení odvolal a nakonec se mu podařilo hrozbu odvrátit. Zlí jazykové dokonce tvrdí, že jej ve výsledku posílila, neboť nadále neváhal využívat svého dominantního postavení na trhu desktopových operačních systémů.

První desetiletí 21. století ovšem přineslo nové hrozby. A to nejen v podobě dalších žalob kvůli porušování antimonopolních zákonů. Za prvé se začal více prosazovat software s otevřeným zdrojovým kódem: Na poli operačních systémů nelze přehlédnout evoluci Linuxu, který už zdaleka není doménou linuxových nadšenců, mezi internetovými prohlížeči se čím dál více prosazuje Mozilla Firefox, na kancelářské aplikace útočí OpenOffice. Že nic z toho nemůže zatím Microsoft ohrozit? To je, zdá se, pravda. Zatím. Ale co v budoucnosti? Redmond nepochybně bude hájit model uzavřeného softwaru, o tom ostatně svědčí takzvané Halloweenské dokumenty formulující strategii proti otevřeným standardům.

Druhou hrozbou, která může v budoucnosti ohrozit dominantní postavení Microsoftu, je sílící vliv internetových technologií. Je všeobecně známo, že Microsoft význam internetu zpočátku podcenil. V první polovině 90. let jej bezmála ignoroval, a když Gatesovi a jeho spolupracovníkům došlo, jak výrazně jim na těchto kolejích ujíždí vlak, zmobilizovali síly a snažili se stav napravit. Společnost spustila kolekci internetových služeb Microsoft Network (MSN) a postupně představila klíčové internetové technologie. Co na tom, že některé byly převzaté od jiných firem a pouze upravené? Za strategií obchodního využití již existující technologie se skrývá nemalá část úspěchu největší softwarové společnosti. Není tajemstvím, že právě tento postup umožnil Microsoftu vyhrát „válku prohlížečů“, v níž díky svému postavení dokázal bleskově opanovat vzkvétající trh internetových browserů (podrobnosti jsme uvedli v 13. části našeho seriálu věnované Netscape Communications Corporation).

Nicméně je pravdou, že o pár let později Microsoftu znovu začal ujíždět vlak, když propásl řadu internetových trendů (sociální sítě, prodej digitalizované hudby, sdílení multimediálních souborů na internetu), ačkoli držel v ruce všechny trumfy, od takřka monopolního postavení mezi webovými prohlížeči po finanční zázemí, o jakém se internetovým start-up firmám ani nesnilo.

WINDOWS NAŽIVO

Razantní rozjezd vyhledávače Google a jeho internetových služeb znovu nastolil otázku, zda vůbec bude v budoucnosti potřeba desktopový operační systém. Nevystřídá jej postupně nějaká sofistifikovaná internetová technologie, jež nabídne webový operační systém, slučující vymoženosti běžného operačního systému a webových technologií, a to vše přirozeně zdarma?

Microsoft si je i této hrozby dobře vědom. Svědčí o to snahy firmy posílit své postavení v internetovém byznysu, a to jak připraveností na velkou akvizici, tak důrazem na vývoj vlastních internetových služeb. Pokud jde o převzetí jiné internetové firmy, Microsoft se o to nedávno pokusil, když za portál Yahoo nabídl závratnou částku 44,6 miliardy dolarů. Média této neúspěšné snaze věnovala obrovskou pozornost. Není se co divit, převzetím Yahoo by Redmond získal převahu v internetových službách (s výjimkou vyhledávání, které by nadále zůstalo doménou Googlu). To dostatečně vysvětluje, proč byl Microsoft ochoten uvolnit tak obrovskou sumu – o 62 % více, než byla hodnota akcií Yahoo v době nabídky. Představenstvo Yahoo nabídku kupodivu odmítlo, ale to neznamená, že tím celá záležitost skončila.

Pokud jde o vlastní internetové služby, odpovědí na rozmach služeb Google jsou Windows Live, umožňující snadno propojit PC s webovými aplikacemi (fotografie, blog, e-mail, kontakty). Problémem je, že Microsoftu se dosud nedaří získávat nové uživatele. Divize on-line služeb (OnLine Services Division) vytváří nadále ztrátu ve výši až jedné miliardy ročně. Přesto Microsoft doufá, že se počet uživatelů Windows Live bude zvyšovat – novými lákadly mají být webové úložiště SkyDrive, nabízející bezplatný prostor o kapacitě 5 GB, a Live Mesh umožňující synchronizaci všech údajů mezi libovolnými zařízeními. K webovým projektům patří i nedávno zprovozněné virtuální planetárium Microsoft WorldWide Telescope. Ačkoli se okamžitě ozvala kritika, že společnost pouze kopíruje Google Sky, je třeba připomenout, že kořeny WorldWide Telescope sahají hluboko do 90. let.

I když je Microsoft ve výborné kondici, je jisté, že jej v budoucnosti čeká řada výrazných změn. První z nich bude odchod Billa Gatese, který na post šéfa softwarového vývoje zároveň jmenoval zkušeného a charismatického Raye Ozzieho, jehož plány nejsou z těch, co by patřily do starého železa. Z tohoto důvodu bude zajímavé sledovat, jakými cestami se nadále bude ubírat milovaný i nenáviděný Microsoft. A zda skutečně platí, že většina přelomových událostí… je ještě stále před námi. 

Microsoft Corporation

Největší softwarová společnost na světě, která má dominantní postavení na trhu operačních systémů a kancelářských aplikací. Celkový roční obrat v současnosti činí 60,2 miliardy dolarů. Sídlo vedení korporace je v Redmondu (stát Washington), pobočky a zastoupení jsou umístěny po celém světě (78 tisíc zaměstnanců). Česká pobočka zahájila svoji činnost v roce 1992. Od října roku 2007 ji vede Jane Gilsonová. 

William Henry Gates III (*1955), americký podnikatel a programátor, spoluzakladatel a předseda správní rady společnosti Microsoft. Jeden z nejúspěšnějších podnikatelů světové historie. V roce 1973 nastoupil na Harvardskou univerzitu, kde vyvinul verzi programovacího jazyka BASIC pro mikropočítač MITS Altair. V předposledním roce studií univerzitu opustil, aby se mohl plně věnovat společnosti Microsoft. 1975–2000 CEO, 2000–2006 šéf vývoje softwaru, 1981–dosud předseda správní rady Microsoftu. Bill Gates dosud věnoval více než 800 milionů amerických dolarů na charitativní účely. Společně se svou manželkou založil nadaci The Bill & Melinda Gates Foundation, která podporuje zejména světové zdravotnictví (nadace např. financuje 90?% světového projektu eradikace dětské obrny), vzdělávání a umělecké organizace. Autor knih Informační dálnice (The Road Ahead, 1996) a Byznys rychlostí myšlenky (Business@The Speed of Thought, 1998). Držitel řady amerických i mezinárodních ocenění. Časopis Forbes jej v žebříčku nejbohatších lidí světa zařadil na třetí místo.

Paul Gardner Allen (*1953), americký podnikatel a programátor, spoluzakladatel společnosti Microsoft. Nastoupil na Washington State University, ale po dvou letech ji opustil a pracoval jako programátor ve společnosti Honeywell. V roce 1975 založil s Billem Gatesem Microsoft, v němž působil jako viceprezident do roku 1983, kdy společnost kvůli zdravotním důvodům opustil. V roce 1986 založil společnost Vulcan Ventures; později investoval do telekomunikačních a internetových firem, jako je např. America Online, SureFind, Teluscan či Starwave. V roce 1998 koupil akcie telekomunikační společnosti Marcus Cable a více než 90%-ní podíl společnosti Charter Communications. V současnosti dosahuje jeho jmění výše 16 miliard dolarů a časopis Forbes jej v žebříčku nejbohatších lidí světa zařadil na 41. místo. V roce založil 1986 nadaci s názvem The Paul G. Allen Family Foundation; finančně podporoval projekt společnosti Scaled Composites (konstrukce kosmického plavidla SpaceShipOne) a projekt SETI (Search for Extra-Terrestrial Intelligence).

Steven Anthony Ballmer (*1956), americký manažer, prezident a výkonný ředitel (CEO) společnosti Microsoft (od roku 2000). Vystudoval Harvardskou univerzitu, kde získal diplom v oboru aplikovaná matematika a ekonomie. Dále studoval na Stanford Graduate School of Business. Pracoval jako asistent product produktového manažera ve firmě Procter & Gamble. Od svého nástupu do společnosti Microsoft v roce 1980 působil v mnoha funkcích. Na pozici prezidenta společnosti je mimo jiné zodpovědný za upevnění vedoucí pozice společnosti a jejího umístění na trhu; zaměřuje se rovněž na rekonstrukci pracovní struktury Microsoftu, aby byla společnost vstřícnější k měnícím se potřebám zákazníků, novým technologiím a dynamice trhu. Se svým jměním ve výši 15 miliard dolarů zaujímá na seznamu nejbohatších lidí podle časopisu Forbes 43. pozici.

Ray Ozzie (*1956), americký programátor, současný šéf vývoje softwaru (Chief Software Architekt) společnosti Microsoft. Vystudoval počítačovou vědu na University of Illinois; pracoval ve společnostech Data General Corporation, Software Arts a Lotus Development (kde se významně podílel na vývoji Lotus Notes). Do Microsoftu nastoupil v roce 2005, o rok později převzal od Billa Gatese post šéfa vývoje softwaru.

Brad Silverberg (*1949), americký podnikatel. Vystudoval počítačovou vědu na Brownově univerzitě a univerzitě v Torontu. První zaměstnanec počítačové společnosti Analytica, kterou koupil Borland. V 80. letech byl zaměstnán ve společnosti Apple Computer a podílel se na vývoji počítače Apple Lisa. V letech 1990–1999 působil v Microsoftu na pozici produktového manažera a viceprezidenta. Byl zodpovědný za vývoj i marketing Windows 95, později řídil vývoj internetových produktů. V roce 2000 spoluzaložil firmu Ignitron.